Podle loňského průzkumu Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze trpí syndromem vyhoření každý pátý Čech.

Mezi skupiny lidí nejvíce ohrožené tímto stavem patří dle zjištění zejména vrcholoví manažeři či vyšší řídicí pracovníci. Obecně se uvádí, že syndrom častěji postihuje pracovníky, jejichž důležitou či hlavní náplní práce je práce s lidmi, a kteří se musejí vypořádávat s vysokou mírou odpovědnosti. Potenciálními faktory pro rozvoj tohoto syndromu jsou vysoké nároky na množství práce se závažnými dopady v případě nezdaru.

Pokud se syndrom vyhoření objeví u člověka na vedoucí pozici, může svým příkladem rozložit celý kolektiv a vést k odchodu stěžejních pracovníků z firmy. A co hůř, vyhořelí majitelé firem bývají pomalejší a nerozhodní ve chvílích, kdy čelí důležitým volbám. Cítí se též méně sebevědomí. To vše pak vede ke špatným rozhodnutím a promeškaným příležitostem.

Všechny hlavní složky syndromu vyhoření vycházejí z chronického stresu. Pro udržení si mentální i fyzické pohody je tudíž zapotřebí umět se čas od času odtrhnout od pracovního nasazení. Pokud se člověku nedostává dostatečného odpočinku, přikládá si další polínka ke svému vyhoření.

Příznaky vyhoření

Příznaky syndromu vyhoření nejsou pouze psychické, ale i fyzické, a často se podobají depresivním příznakům. Proto pokud vyhledáte odbornou pomoc, je zapotřebí vystihnout všechny symptomy, které pak napomohou určit diagnózu. Ani za jeden příznak se člověk nemusí stydět.

Psychické příznaky:

• Absolutní ztráta zájmu o práci, ztráta nadšení, schopnosti pracovního nasazení a vytrácení se zodpovědnosti, což vede až k lhostejnosti vůči práci.
• Bezdůvodné výbuchy vzteku na své spolupracovníky, cynický nebo lhostejný přístup k zaměstnancům i klientům. Negativní postoj k sobě, k práci, k firmě a celkově k životu.
• Omezení kontaktů s kolegy i klienty. Narušení soukromých vztahů.
• Potíže se soustředěním, zapomínání a pocity bezmoci.
• Pocit nedostatku uznání, depresivní pocity.

Tělesné příznaky

• Poruchy spánku, nechutenství.
• Rychlá unavitelnost, vyčerpanost.
• Náchylnost k onemocněním, srdeční, dýchací nebo zažívací obtíže.
• Svalové napětí a vysoký krevní tlak.

Typy, jak předcházet vyhoření

1. Vyhněte se mikromanagementu

Být majitelem firmy s sebou logicky nese strach ze selhání. Tato obava může u lídrů vést k tomu, že ve svém podniku začnou praktikovat mikromanagement – budou svým podřízeným říkat, jak se věci dělají správně, všechno po nich kontrolovat a odmítat delegovat práci. Tato praxe snadno sklouzne k tomu, že zaměstnanci přestanou přicházet s vlastními nápady, v horším případě z firmy dokonce odejdou a nechají vyčerpaného lídra jeho osudu. Zkuste tedy místo mikromanagementu své zaměstnance inspirovat k tomu, aby věci viděli z vašeho úhlu pohledu, a cíle, kterých chcete dosáhnout, vzali za vlastní. Čím víc entuziasmu do nich dostanete, tím inovativnější pak budou. Zároveň se na schopné podřízené nebojte delegovat část činností – vám to uleví, budete se moci soustředit na důležitější věci a firmě to vlastně jen prospěje.

2. Pracujte na zdravém sebevědomí

Zdravé sebevědomí je důležité pro každého, kdo chce něčeho dosáhnout. A mít dostatečné a zdravé sebevědomí je pro majitele firem jednou z cest, jak se vyhnout případnému vyhoření. Jedním z faktorů, které mají na sebevědomí vliv, jsou samozřejmě pracovní úspěchy. Čím lépe se firmě daří, tím vyšší sebevědomí majitel bude mít.

Tím druhým způsobem, jak sebevědomí ovlivnit, je pak osvojení si umění učit se z práce a od ostatních. I člověk ve vedoucí pozici by měl umět požádat svého zaměstnance o radu či o pomoc v případě, že se setká s něčím novým. Měl by také chtít po svých podřízených zpětnou vazbu a formou sebereflexe vnímat „správnou míru“ věcí a dění kolem. To vše pomáhá sebevědomí zvyšovat. Důležité je také pozitivní myšlení. Nedovolte negativním myšlenkám a pocitům, aby ovládly vaši mysl.

3. Zdraví – fyzické i psychické – jako priorita

Vedení firmy je bez debaty časově velmi náročná záležitost. Tak moc, že velká část majitelů opomíjí péči o své zdraví – fyzické i to duševní. Právě to je ale jedním z účinných nástrojů prevence vyhoření. To znamená, že i majitel firmy by si měl najít čas na to, aby se pravidelně najedl, zacvičil si, věnoval se spánku alespoň sedm hodin denně a strávil dostatek času s rodinou a přáteli. Každý máme svůj osobní život, tak na něj nezapomínejte. Není hned nutné zanedbávat firmu, ale spíše najít rovnováhu mezi pracovním a osobním životem a dělat věci efektivně. Naučte se relaxovat. Nezapomínejte na zdravou stravu a dostatek spánku. Důležité je rovněž naslouchat svému tělu.

Léčba

Nejlepší je samozřejmě učinit maximum pro to, aby se vám syndrom vyhoření vyhnul, tedy najít rovnováhu mezi prací a osobním životem, redukovat stresové situace, naučit se relaxovat, zdravě jíst a pravidelně se hýbat. Pro zjištění, jestli náhodou netrpíte nadměrným stresem, lze využít různé psychotesty, které jsou dostupné i online. Další možností jsou individuální kurzy proti vyhoření.

Ve chvíli, kdy však na sobě symptomy syndromu vyhoření pocítíte, neváhejte s vyhledáním odborné pomoci. Čím déle to necháte být, tím těžší bude se z toho bludného kruhu vymotat.

Při léčbě syndromu vyhoření mohou lékaři pacientům předepsat například antidepresiva, ale mnohem úspěšnější jsou psychoterapie, například neurolingvistická psychoterapie.